Prijedor
Prijedor (srbskou cyrilicí Приједор) je město v Bosně a Hercegovině.
Prijedor leží na severu země v Republice srbské na řece Sana mezi Banja Lukou a Bosanski Novi. Ve městě samotném žije 70 000 obyvatel, dnes zde žijí také uprchlíci z dob Bosenské války. Spolu s blízkým okolím má Prijedor asi 112 000 obyvatel. Město se nachází 250 km severozápadně od Sarajeva, 170 km jihovýchodně od Záhřebu a 380 km západně od Bělehradu v Srbsku.
Název města je slovanského původu. Je etymologicky příbuzný k českému slovu prodrat se. Původní slovanská podoba zněla прѣдоръ; v ijekavsky mluvící oblasti severovýchodu Bosny byl realizován v podobě Prijedor. Nejstarší zaznamenaná podoba slova zní Pridor. Název odkazuje nejspíš na prodírání se lesem, kácení lesa (dle jednoho výkladu), případně (dle jiného ) prodíráním se řeky Sany rovinatou krajinou.
Prijedor leží na severu země v Republice srbské na řece Sana mezi Banja Lukou a Bosanski Novi. Ve městě samotném žije 70 000 obyvatel, dnes zde žijí také uprchlíci z dob Bosenské války. Spolu s blízkým okolím má Prijedor asi 112 000 obyvatel. Město se nachází 250 km severozápadně od Sarajeva, 170 km jihovýchodně od Záhřebu a 380 km západně od Bělehradu v Srbsku.
Název města je slovanského původu. Je etymologicky příbuzný k českému slovu prodrat se. Původní slovanská podoba zněla прѣдоръ; v ijekavsky mluvící oblasti severovýchodu Bosny byl realizován v podobě Prijedor. Nejstarší zaznamenaná podoba slova zní Pridor. Název odkazuje nejspíš na prodírání se lesem, kácení lesa (dle jednoho výkladu), případně (dle jiného ) prodíráním se řeky Sany rovinatou krajinou.
Mapa - Prijedor
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |